TRAPSODIE 

Za kopečkem a stodolou
v molitanové říši zázraků
z písmenek a nakázání
se děti balí do polštářů
prý aby maličcí nehapali
do měkké trávy na dvorku.
Přec neumí chodit po mechu.
A když dorostou tatínka,
peřiny zůstanou na těle,
co kdyby spadli nechtěně
a je to zvyk přeci,
trvá na svém maminka.
Tak ze strachu před smrtí,
před pádem do květin,
jsou rodiče, dům, i ta tráva
zahaleni do bílých peřin.
Běda nemravnému zvrhlíku,
jenž nosí módu z Paríže,
modré povlaky,
nevkusně ke zdejšímu mravu,
občane obloukem se vyhýbej
v neochvějném zájmu
o zdraví vlastních názorů.
Obloženou, bledou ulicí
s nemocnicí, se školou
se prohánějí chuchvalce peří
a prvnáčci jdou do lavic
se učit zapínat knoflíky!

V bledé ulici,
básníku, povídej
o bledé ulici,
odrazech stínů
na duši svobody.
O zámcích na klíč
zakázaných odemykat,
o divných cestách,
jenž si nevybírám,
po kterých kráčím,
musím jít.
Básníku, pověz,
zaříkám Tě,
proč je zavřená,
má přítelkyně,
krásná Slunilka
v divadle života,
líčených tváří
a úsměvů
a s ní i já?

Lidé tleskají,
opona se zvedá nad jeviště,
ve fraku oděný přichází
bankéř, bohatý pán.
Zdvořile, hluboce se ukloní,
políbí slečně ručku
a spustí hríčku o penězích,
zpívánku osudu,
jak kulaté mince
chudému do kapes vítr zanes.
Dozpívá, se slečnou odkráčí.
Lidé tleskají,
do třídy vchází profesor,
přísná tvář, odměřený krok,
sedne a stroze prohodí,
k tabuli půjde Zlobivín.
V teoriích, postulátech,
predikátech,
v druzích stonožek,
v Mexickém zálivu
a bez čistých ponožek
se utápí žák v učivu.
Strohý učitelův výraz
a rychlý škrabopis
znamenají pět.
Lidé tleskají,
přiklopýtá se poustevník,
spustí o shnilých fialkách,
o prachu na silnici,
o špinavé vodě v řece.
Lidé odcházejí,
nikdo netleská,
ale on jediný hrál,
pro klíště na podlaze
a ztrouchnivělý trám!

V rytmu melodie
si širák na hlavu nasadit,
s červenými puntíky,
kola a kolečka roztočit,
na trakaři se do pekla svízt
a tam Ďáblovi oznámit,
že s kotlem se chceš do nebe
nechat vystřelit,
anděly pozdravit,
spadnout na zem,
tančit s Noemem na lodi
a žít trapsodii.

Úvodní malba | Obsah| Báseň druhá